fotogalerie

Fotogalerie

1 2 Další

Velký den nastal dne 12.2.2005. Jako každý rok jsme tradičně čekali oblevu. Máme „štěstí“ na to, že jakmile rozešleme pozvánky na pekáčiádu, nastane již zmiňovaná obleva. Ale letos se nám vydařilo. Možná až moc. Byly zapotřebí rukavice, čepice a teplá šála. Byla veliká chumelenice a zima, která zalézala za nehty. Takže várnice s horkým čajem přišla vhod. Všichni závodníci již od rána byli velmi netrpěliví. Očekávali své soupeře a kontrolovali své rychlé stroje. Rychlými stroji nemyslím nic jiného než pekáče. Někteří se pokoušeli najít „fígl” a ještě ráno zkoušeli navoskovat pekáče, aby to pořádně jelo. Nakonec dorazili i soupeři, bylo to 8 dětí z Dětského domova z Holic a 6 dětí z Dětského domova ze Semil. Dětem byla přidělena startovací čísla a vyrazilo se na svah. Tam již někteří starší kluci z DD Horní Čermná s vychovatelem připravovali svah. A musím říci, že to nebyla lehká práce. Sněhu bylo požehnaně a byl těžký a mokrý. Ale zadařilo se a mohlo se začít. První závodník vyrazil. A jede jako blesk, ale ouha co se nestalo. Objevil se hrbolek a závodník i pekáč se ztrácí v dál. Ale závodník se nevzdává. Chytá pekáč, nasedá a jede směrem k cíli. A úspěšně projíždí cílem. A na trati je další, a další. Někteří jedou jako blesk, jiní nezvládnou svůj stroj na hrbolcích. Ale nikdo to nevzdává. Všichni jedou statečně dál až do cíle. Jsou tu i závodníci, kteří jedou oproti ostatním opravdu pomalu. Ale všichni je bereme s rezervou, velmi jim fandíme. Vždyť to jsou ti naši nejmenší. A tak se celé dopoledne závodí a nakonec cílem projíždí i ten poslední závodník. Všechny časy máme zapsány. Vracíme se na domov. Tam se všichni snažíme zahřát o osušit. Abychom doplnili závodníkům síly, tak přichází na řadu oběd. Všichni si ho pochvalovali. A teď přichází okamžik pravdy. Zatímco byly děti na obědě, tak teta ředitelka a teta Lucka vyhodnotily výsledky. Všechny děti jsou pro nás vítězové!!!!

Dle dětí se jim pekáčiáda velmi líbila a příští rok přijedou zase. Takže za rok nashledanou!!!!

bližší informace jsou nedostupné.

bližší informace jsou nedostupné.

bližší informace jsou nedostupné.

bližší informace jsou nedostupné.

Super! Prima! Nemělo to chybu. To byly odpovědi dětí z dětského domova Horní Čermná na otázku jak se měly na táboře. Pane, jo. Děti, zhýčkané moderními technickými vymoženostmi , považující čtrnáct dní bez elektriky (tedy i bez televize, videa, počítače atd.) za nejlépe prožitý kus prázdnin. Pitná voda se musela dovážet, dřevo udělat, za přepychem teplé vody se muselo do vzdáleného kempu. Ze zaměstnanců DD se zúčastnili pí.ředitelka Marie Ingrová, sociální pracovnice Lucie Kubešová, Dušková Jiřina,pradlena a Oldřich Bartoš, údržbář. Ostatní zaměstnanci si vybírali dovolenou. Všichni ostatní dospělí, kteří byli na táboře (ať jako kuchařky, vedoucí tábora nebo vedoucí oddílů) věnovali dětem část své dovolené bez nároků na odměnu. Počasí? Některý den pršelo, a za takových podmínek vymyslet zajímavý program není maličkost. Ale většinu času bylo hezky. Byl by „hřích“ děti zaměstnávat programem v táboře, a tak se s dětmi chodilo k nedalekému písáku. Děti se ve vodě vydováděly. Poslední celotáborová hra byla pod názvem: 12 denní putování Soptíků dějinami a přírodou. Putovalo se dobou pravěku, děti se seznámily a vyzkoušely obchod s otroky, dále putovaly s Kryštofem Kolumbem, prošly dobou Karla IV., účastnily se jako sportovci olympijských her, konalo se utkání ve volejbale děti versus dospělí, a konal se večer: děti baví dospělí a večer: dospělí baví děti. Konal se také karneval masek spojený s diskotékou. A konala se ještě řada dalších aktivit. „Náš“ nejmenší oddíl měl jako celotáborovou hru Večerníčky. Takže jsme každý den viděli všichni večerníček, a to i bez elektřiny. Tak jako každý rok jme si užili spoustu legrace. A všichni si odnesli táborové tričko. Ještě stojí za zmínku stravování. Vařilo se v polních podmínkách, ale podle strávníků skvěle. Kuchařky nestačily koukat, kam to všechno jídlo mizí. Ale i při velikém shonu v kuchyni nebylo nouze o žertíky. V kuchařkách se objevil malý rarášek a dospělému osazenstvu tábora připravili úžasné borůvkové knedlíky. Když říkám borůvkové, tak nemyslím borůvkové. Ale místo borůvek jsme objevili, světe div se, banán se šlupkou, nové koření, sýr, atd. No, kuchařky se můžou těšit na další rok. Že by se malý rarášek objevil i na jiné straně? No, uvidíme. Loni se zůčastnilo 33 dětí – z Dětského domova Horní Čermná, z Dětského domova Moravská Třebová, a dále i děti z rodin- z Horní Čermné, z Letohradu, z Jablonného nad Orlicí a z Kunčic. A abych nezapomněla. Na tábor s námi jezdí i pes Míša, který je stálým obyvatelem dětského domova. A závěrem? Myslím si, že bez ochoty pí.ředitelky všechno organizovat, i přes velikou kontrolu těchto aktivit a všelijakých norem, by se tábor nemohl konat. Dále patří veliký dík vedoucímu tábora p.Pfeiferovi a všem oddílovým vedoucím, ale také kuchařkám.

1 2 Další